Kostel sv. Martina

Farní kostel zasvěcený sv. Martinu stojí v severovýchodní části obce. Okolí kostela je parkově upraveno a obehnáno zdí. Přístup do areálu je z jižní strany po schodišti z chodníku hlavní branou nebo z východní strany boční brankou. Kostel se nachází v nadmořské výšce 221m.

V roce 1237 potvrzuje papež Řehoř IX. premonstrátskému klášteru Zábrdovickému ves Žerotice. V roce 1253 se na konsekrační listině uvádí žerotický farář Boreas. Poprvé se farář zmiňuje roku 1190. Lze se tedy domnívat, že již v této době byl v Žeroticích kostel a fara. V blízkosti kostela stojí farní budova a škola. V roce 1673 se uvádí v hostěradické matrice patronkou sv. Kunhuta. Kostel měl v této době 3 oltáře, 1 stříbrný kalich a 1 obětní misku, dále starou kamennou křtitelnici, ale žádný svatostánek. Kalich ke mši půjčoval majitel panství, neboť kostelní sebrali Švédové. Kostel byl uvnitř dobře zařízen, avšak špatně zastřešen. Patronem byl majitel panství, fara byla toho času beze správy. V roce 1706 nechal tehdejší majitel panství přistavit ke kostelu kapli, zasvěcenou sv. Trojici a Neposkvrněnému početí Panny Marie, s oltářem sv. Jana Nepomuckého. V roce 1755 byl postaven nový kůr a loď chrámová nově zaklenuta. Nákladem kostela a fary vystavěna od základů nová věž. Ze starého gotického kostela je zachován jen presbytář, stará křtitelnice u zazděného jižního vchodu a rovněž kamenná nádoba na svěcenou vodu v západní předsíni. Zákristie na epištolní straně je nová a opěrné pilíře jsou rovněž obnovovány. V roce 1775 nákladem jednoho dobrodince zhotovil znojemský sochař Šebestián Centner z mramoru a sádry hlavní oltář se dvěma postraními oltáři sv. Jakuba, Ježíše, Marie a Josefa. V kostele pod kamennou dlažbou jsou dvě prázdné krypty a na třetí se narazilo při kopání základů pro novou věž v roce 1755. Uvnitř krypty se našlo několik cínových rakví. V kryptě byli pohřbeni: Jan Jiří z Náchoda a Žerotic, zemřel ve 36 letech, Adam Maxmilián z Náchoda a Žerotic, Eusebia ze Sezimova-manželka Adamova, Eva z Předboru-manželka Bohumila Jaroslava z Náchoda. V kryptě byla také uložena jedna neoznačená rakev se ženskými ostatky, s letopočtem 1614 a jedna prázdná rakev.

Starý hřbitov se nacházel v těsném okolí kostela, dnes parkově upraveném. Nový obezděný hřbitov zřízen východně nedaleko kostela. Kamenný kříž na hřbitově byl pořízen r.1856 z odkázaných peněz. V roce 1890 byl v kostele postaven nový oltář. Na válečné účely byly z kostela odebrány v roce 1917 dva zvony. Zůstal jen zvon zasvěcený sv.Martinu. Elektrifikace kostela a fary byla provedena v roce 1927. V roce 1929 byla započata stavba schodiště ke kostelu. Jednotlivé schody věnovali farníci, především ze Žerotic a sousedních Želetic. V tomto roce vychází tzv. Farní věstník, který měl podporovat duchovní správu v obci. Příspěvků na vydávání věstníku se sešlo málo a tak muselo být jeho vydávání zastaveno. V roce 1941 byl zvon „sv.Martin“ opraven a zavěšen na rameno s ložisky. V letech 1985-86 byla provedena generální oprava střechy, elektroinstalace a fasády. Kolem kostela byly v roce 2001 provedeny drenáže pro odvlhčení obvodového zdiva a odvedena dešťová voda z okapů od paty kostela. V létě roku 2002 byla provedena celková oprava fasády a klempířských prvků. Práce pokračují opravami interiérů, restaurovány byly oba boční oltáře.

Zřícenina hradu – v soukromých rukách

Zřícenina hradu leží na jižním okraji vesnice. Patrový hrádek a ves jsou připomínány k r. 1259. V tomto roce je uváděn jako držitel Cuzkraj ze Žerotic. Tvrz se poprvé výslovně připomíná v r.1358, kdy ji Adam ze Žerotic prodal Benešovi z Weitmile. Ten rozšířil tvrz natolik, že je pak v pramenech označována jako hrad.
Rod z Weitmile držel tvrz až do r.1512, kdy ji prodal a majitelé se pak střídali – vzpomínají se Jindřich Lechvický ze Zástřizl (od r.1512), Fridrich Březnický z Náchoda (od r.1559) a Jiří Ehrenreich ze Sinzendorfu (od r.1628). Roku 1512 se objekt v důsledku provedených přestaveb označuje jako zámek a i další majitelé – zejména Zástřizlové a od r.1559 Březničtí z Náchoda pokračovali v jeho renesančních úpravách. V roce 1643 hrad dobyli a vypálili Švédové. Pozdější barokní úpravy provedli Blierové, ale později Žerotice opustili a přestěhovali se na nedaleký zámek do Želetic. V roce 1711 koupil zámek s velkostatkem František Karel hrabě Berchtold. V r.1720 majetek zdědili jeho synové František Antonín Berchtold a Adam Ignát Berchtold. Správy se ujal již zmíněný František Antonín. Po jeho smrti dědictví přešlo na syna Prospera Berchtolda. Tento jej v r.1755 prodal hraběnce Marii Elišce Walldorfové. V r.1761 se majitelem stal její syn Ignát Bohumír Walldorf, který určil r.1796 svým dědicem hraběte Františka Chorinského. Rodu Chorinských patřilo panství do r.1863, kdy je hrabě Viktor prodal rytíři Bedřichu Kammelovi z Hardeggu. Z tohoto rodu drželi velkostatek od r.1884 Karel, od r.1890 dr. Karel, od r.1917 Siegfried a od r.1920 byl majitelem dr. Dominik Kammel z Hardeggu. Od něj jej v r.1936 koupil Alois Fišl, kterému byl vyvlastněn revizí pozemkové reformy v roce 1948. V majetku státu byla zřícenina tvrze do roku 1998, kdy ji koupil nový majitel, v jehož vlastnictví je objekt dodnes a který připravuje její postupnou rekonstrukci.

Perokresba z období kolem roku 1700 znázorňuje žerotickou tvrz(hrad) v době, kdy stála ještě zcela neporušena. Měla okrouhlý půdorys se stavbami soustředěnými podél vnitřní strany obvodové hradby, které vymezily volné střední nádvoří. Přístup do ní vedl od jihu po mostě přes 12 metrů široký obezděný příkop do klenutého průjezdu a dále na nádvoří. Jeho pravá (tj.východní) část byla ozdobena několika poli arkády. Zdá se, že budovy tvrze trpěly statickými poruchami, o čemž svědčí velké množství opěrných pilířů, podpírajících budovy nad hranou příkopu. Opevnění tvrze tvořil především již zmíněný příkop, který obtáčel celé staveniště (na západní straně byl zničen, při budování silnice v šedesátých letech minulého století). Po jeho vnější hraně probíhala ještě navíc hradební zeď, zpevněná na několika místech rovněž opěrnými pilíři (zvláště na východní straně). V jeho severní části byla mezi vlastní tvrz a hradbu, tj. na dno příkopu, vestavěna dvojdílná budova neznámého účelu, v jihozápadní části probíhala přes příkop zeď, spojující vlastní tvrz s hradbou nad příkopem. Ve srovnání s katastrální mapou Žerotic z roku 1824 je patrné, že stav tvrze v jejím půdorysu se za více než sto let prakticky nezměnil. To ovšem neznamená, že její budovy nebyly rozebírány na stavební materiál. Lze ovšem důvodně předpokládat, že k vlastní a konečné destrukci budov došlo nejdříve ve třicátých letech minulého století. Následné období pak přineslo bývalému panskému sídlu zkázu. Dvě zdi hranolové věže v severozápadní části objektu se zřítily v roce 1988. Do dnešní doby se ze stavby dochovala jedna renesančně klenutá místnost v severozápadní části areálu, obvodové zdivo do výše prvního patra, opěrné pilíře, torzo hranolové věže a značně zasypaný původně obezděný příkop. Ze současného stavu zříceniny si lze jen stěží původní podobu objektu představit.

Starobylá sýpka

Fara

Fara v Žeroticích se připomíná již v roce 1253. V roce 1712 se uvádí pod kostelem „v dědině“ mezi rolnickými usedlostmi a podobala se zřícenině. Neměla žádná hospodářská stavení.
V roce 1725 neopatrností jednoho občana vyhořela velká část obce, při čemž lehla popelem budova fary s veškerými hospodářskými zařízeními. Po sedmi letech byla postavena fara u kostela na místě, na kterém nyní stojí současná fara, kde před požárem stála škola s hospodářskými staveními. Roku 1825 byla fara a hospodářská stavení ve velice zuboženém stavu. Po oznámení této skutečnosti patronovi byla budova komisionelně prohlédnuta a posouzeno, že je nutno vystavit novou farní budovu. Patronát příslušel vrchnosti želetické. V roce 1829 se započalo se stavbou. V roce 1832 byla fara dostavěna a osídlena dvěma faráři. Nad hlavním vchodem je umístěná deska s nápisem „erbauet vom Friedrich grafen von Chorinsky im jahre MDCCCXXXI“ tedy vystavěno Bedřichem hrabětem Chorinským v roce 1831. V průčelí nad touto deskou jsou sluneční hodiny.

V letech 1995-96 z důvodu poklesu zdiva bylo provedeno stažení základů budovy. V roce 1996 byla na budově fary provedena oprava střešní krytiny, dále oprava komínů, slunečních hodin a fasáda s novým nátěrem. V témže roce byla budova plynofikována. Fara se svými hospodářskými budovami se těšila ve své době velkému významu. Prostory fary dosud slouží církevním účelům, především jako kancelář farního úřadu a byt faráře. Přilehlé hospodářské budovy nejsou církví využívány, slouží soukromým osobám jako skladovací prostory. Do žerotické farnosti spadají obce Žerotice, Želetice, Tvořihráz, Kyjovice a Domčice.

ŽEROTICE

VÝROVICE

TVOŘIHÁZ

TRSTĚNICE

počítadlo

90329 návštěvníků